ZEMNÍ TEPELNÁ ČERPADLA iDM TERRA
ZEMNÍ TEPELNÁ ČERPADLA iDM TERRA – ekologická, energeticky účinná
Zemní tepelná čerpadla iDM využívají bezplatnou energii z okolního prostředí, pracují bez emisí přímo v domě a nevyžadují žádnou samostatnou kotelnu. Energie ze země nebo podzemní vody se pomocí elektrické energie efektivně využívá pro topný systém a ohřev užitkové vody. S některým z mnoha systémů tepelných čerpadel iDM TERRA vytopíte nebo ochladíte svůj domov efektivně a ekologicky – a to jak v novostavbě, tak i u rekonstrukce. A to bez nároku na drahocenné místo ve vaší zahradě. Učiňte chytré rozhodnutí pro udržitelnou budoucnost!
NAŠE PRODUKTY
Princip funkce zemního tepelného čerpadla
Zemní tepelné čerpadlo se alternativně označuje jako geotermální topení nebo tepelné čerpadlo solanka-voda. Funguje podobně jako vzduchové tepelné čerpadlo nebo tepelné čerpadlo využívající podzemní vodu. Rozdíl je ve způsobu, jak se využívá zdroj energie.
Jak funguje topení pomocí tepelného čerpadla solanka-voda:
- Prostřednictvím sondy nebo kolektorů je zemní teplo absorbováno mrazuvzdornou směsí solanky a vody a předáváno dále do tepelného čerpadla.
- Solanka předává teplo chladivu, které se odpařuje již při nízkých teplotách.
- Vznikající pára se dále stlačuje. Díky tomu se dodatečně zahřeje.
- Teplo se následně odevzdá do topného systému.
- Díky tomu dojde k ochlazení chladiva.
- Studená směs solanky se opět přečerpá do země.
- Okruh začne od začátku.
Odběrný výkon závisí na dimenzování kolektorů, resp. sondy. Vliv mají i půdní podmínky. Pokud je půda příliš suchá, akumuluje méně energie. Vlhká půda přenáší teplo obecně lépe. Pokud je kvalita půdy špatná, je zapotřebí například více kolektorů. Proto se informujte o místních podmínkách a nechte si poradit od odborníků.
Druhy zemních tepelných čerpadel
Tepelná čerpadla solanka-voda získávají tepelnou energii ze země různým způsobem.
K dispozici jsou následující varianty:
- Plošné kolektory
- Prstencové příkopové kolektory
- Geotermální sondy
Ne každý druh je stejně vhodný pro každý pozemek. Plošné kolektory a prstencové příkopové kolektory, resp. geotermální koše, se pokládají v malé hloubce pod povrchem. Použití sondy předpokládá hloubkový vrt.
Plošné kolektory
Plošné kolektory si lze z hlediska konstrukce představit jako podlahové vytápění. Trubky se pokládají horizontálně a v malé hloubce pod povrchem. Kope se do hloubky přibližně 1,5–2 m. Pohybujeme se tudíž pod nezámrznou hloubkou. Tento druh zemního výměníku tepla vyžaduje hodně místa. Plocha činí několik 100 m². Proto se plošné kolektory ve většině případů nehodí pro hustě zastavěné oblasti.
Podstatné je, že plocha nesmí být později zastavěna ani neprodyšně uzavřena. Kolektory totiž mimo jiné odebírají energii z prosakující dešťové vody. Nejefektivnější je pokládka v rámci novostavby, jakož i na pozemcích s velkými volnými plochami.
Prstencové příkopové kolektory
Prstencové příkopové kolektory se klasicky pokládají kolem pozemku. Jedná se o cenově nejvýhodnější způsob využití země jako zdroje tepla. Kolektory lze umístit horizontálně nebo vertikálně v malé hloubce pod povrchem. K tomu se vyhloubí příkop o hloubce cca 2–2,5 m.
Potřeba plochy je obvykle menší a množství vytěžené zeminy je ve srovnání s plošnými kolektory rovněž v přijatelných mezích. Proto jsou prstencové příkopové kolektory velice zajímavé také pro rekonstrukce a hustěji osídlené oblasti.
Geotermální sondy
Pro pokládku geotermálních sond musí certifikovaná společnost provést hloubkový vrt o hloubce cca 60–100 m. V závislosti na požadovaném odběrném výkonu, půdních podmínkách a místní hladině podzemní vody je zapotřebí úřední povolení. Náklady spojení s využívání geotermální energie jsou ve srovnání s plošnými a prstencovými příkopovými kolektory obvykle vyšší.
Výhodou geotermálních sond je malá potřeba místa. Pro vrtání je však nutno zajistit, aby měla těžká technika přístup na pozemek. Nejste si jisti, jaký druh zemního tepelného čerpadla co nejlépe splní vaše specifické požadavky? Rádi vám pomůžeme při výběru a plánování!
Výhody zemního tepelného čerpadla
Zemní tepelné čerpadlo se alternativně označuje jako geotermální topení nebo tepelné čerpadlo solanka-voda. Funguje podobně jako vzduchové tepelné čerpadlo nebo tepelné čerpadlo využívající podzemní vodu. Rozdíl je ve způsobu, jak se využívá zdroj energie.
Jak funguje topení pomocí tepelného čerpadla solanka-voda:
- Prostřednictvím sondy nebo kolektorů je zemní teplo absorbováno mrazuvzdornou směsí solanky a vody a předáváno dále do tepelného čerpadla.
- Solanka předává teplo chladivu, které se odpařuje již při nízkých teplotách.
- Vznikající pára se dále stlačuje. Díky tomu se dodatečně zahřeje.
- Teplo se následně odevzdá do topného systému.
- Díky tomu dojde k ochlazení chladiva.
- Studená směs solanky se opět přečerpá do země.
- Okruh začne od začátku.
Odběrný výkon závisí na dimenzování kolektorů, resp. sondy. Vliv mají i půdní podmínky. Pokud je půda příliš suchá, akumuluje méně energie. Vlhká půda přenáší teplo obecně lépe. Pokud je kvalita půdy špatná, je zapotřebí například více kolektorů. Proto se informujte o místních podmínkách a nechte si poradit od odborníků.
Nevýhody
Na rozdíl od vzduchového tepelného čerpadla je instalace zemního tepelného čerpadla o dost nákladnější. Kromě toho musíte při výběru geotermálních sond zohlednit i skutečnost, že může být vyžadováno povolení. To platí zejména v oblastech, které jsou chráněny vodním zákonem nebo vykazují napjaté poměry podzemní vody.
Náklady a dotace
Náklady na zemní tepelné čerpadlo se skládají z následujících položek:
- Náklady na zajištění zdroje
- Kolektory
- Samotné tepelné čerpadlo
- Náklady na instalaci
Jsou proměnlivé a závisí mimo jiné na dimenzování a rozsahu potřebných zemních prací. Hloubkový vrt je nákladnější než výkopové práce pro prstencové kolektory. Náklady se průměrně pohybují v rozsahu od cca 10 000 € do 30 000 €.
Snižte provozní náklady tím, že zkombinujete své tepelné čerpadlo solanka-voda s fotovoltaickým zařízením. Kromě toho využijte atraktivní státní dotace na montáž tepelného čerpadla. Díky tomu můžete částečně i výrazně snížit pořizovací náklady.
